Ves v údolí Hruškovského potoka mezi Kelčany a Ježovem. Katastr 559 ha, domů 270, obyvatel 772. Název od osobního jména Žád. Osada je dávného původu. O stáří kulturní půdy svědčí pomístní názvy Padělky, Čtvrtě, Újezd, Losky, Hradiska a nejasné Hornice. Na útraty porostů vznikly troje Nivky, dvoje Fěruňky, Hložky, Rajny, Za lesy, Lipina, Vysoká hora, Kopce nad Hložkem, Chrasty a Křib.
První zmínka o Žádovících pochází z roku 1131, kdy byly majetkem kostela ve Spytihněvi. Později se staly majetkem kostela Olomouckého a pak biskupským lénem. V první polovině 14. století držel zde Vilím z Loučky 18 lánů, 19 podsedků, 2 mlýny s dvěma menšími koly s krčmou a s dvěma poplužími. Majitelé se zde velmi často střídali, za zmínku stojí, že 4. Května 1763 se dostaly Žádovice se Skalkou k rytíři Janu Jiřímu z Mühlendorfu, skutečnému dvornímu radovi u nejvyššího soudního místa ve Vídni za 18 000 zlatých. Od té doby měly Žádovice, které měly v roce 1793 98 domů s 648 obyvateli, stejné majitele jako Kostelec. Tak tomu bylo až do smrti dr. Huberta Kleina, 6. října 1911. Žádovice zdědil Adalbert, svob. pán Klein. Roku 1880 byla zde vystavěna školní budova. Za pozemkové reformy byl ze žádovského velkostatku utvořen zbytkový statek, který roku 1925 koupili Karel Odstrčil, Marta Novotná a Anna Kalkusová.
Roku 1900 zde bylo 160 domů s 846 obyvateli. Elektrifikace byla uskutečněna až roku 1938. Roku 1904 byl založen vzdělávací spolek Palacký, ale ten po pěti letech zanikl. Náhradou za něj měla být místní organizace Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, uskutečněná roku 1907. Místní organizace Omladiny založená roku 1908, zanikla roku 1922. Existence dvora byla podnětem k založení místní odbočky Svazu zemědělského a lesního dělnictva strany národně socialistické. Roku 1901 vznikla zde tělocvičná jednota Orel. Sokolská organizace byla společná pro Kelčany a Hýsly. Roku 1924 byl postaven před školou pomník padlým vojínům. Hasičská jednota byla založena roku 1936. Hned v prvním roce po ukončení druhé světové války, došlo tu ke zřízení spotřebního družstva, jehož členy se stali všichni žádovští občané. JZD bylo zřízeno roku 1952, většinovým se stalo až roku 1958, kdy obhospodařovalo již 450 ha zemědělské půdy. Roku 1960 se sloučilo družstvo s Kelčanským a roku 1962 i s Hyselským, takže obhospodařovalo 767 ha zemědělské půdy. V roce 1961 byla postavena budova MNV, v níž byl také umístěn zemědělský útulek pro děti. Roku 1966 byla vystavěna panelová prodejna a byly upraveny objekty pro mateřskou školku. Půdní poměry přiměly družstevníky, aby se zaměřili i na pěstování květin a zeleniny. Vystavěli si též velký skleník s užitkovou plochou 0,15 ha. Navíc vysadili asi 38 ha sadů, složených převážně ze stromů jabloní, broskvoní a meruněk. Úspěch zejména v pěstování broskvoní měla kromě hmotných výsledků i výsledky pěstitelské, oceňované na rozličných výstavách.
V roce 1969 byla započata brigáda, která začala s bouráním sokolovny. Materiál, jako prkna a trámy, byl použit pro přípravu stavby kulturního domu. V roce 1970 žilo v Žádovicích 887 obyvatel v 230 domech. Roku 1972 byla rozebírána a bourána sokolovna. Cihly z bouračky byly odváženy ke staveništi kulturního domu. V červnu byly vykopány základy KD a začalo jejich betonování. V roce 1976 byl uskutečněn sjezd rodáků Žádovic se slavnostním otevřením kulturního domu.
Více informací se dočtete v jednotlivých kronikách obce a školy.
